Složitým výpočtem, který by i nejvýkonnějšímu počítači trval..ehm...několik opravdu málo chvil, jsem došel po dlouhé a nesmírně náročné úvaze k závěru!
Závěr zní, že jsem dokonalý člověk. Tedy téměř. Jediné, co k dokonalosti mého já chybí, je výměna 34% jeho komponent, především charakterových vad spojených mj. s totální výměnou tělesné schránky, kterou obývám. Změnou tělesnosti a dalšími několika drobnými úpravami v mozkových spojích (v centru vůle, koncentrace, krátkodobé i dlouhodobé paměti etc.) vznikl by tak zcela dokonalý jedinec. Vznikl bych tak já a někdo jiný zároveň. Bezchybný já, absolutely flawless me. Jen 34%...a kolik toho dokáží ovlivnit...?!
Nezbývá - tedy do doby, než budou vynalezeny potřebné technologie - abych zůstal sám sebou. Obyčejným člověkem, který se občas protiví sám sobě, denně těžce překonává odpor k vlastnímu vzezření a často si nadává za povahové rysy, které se mu nedaří pozměnit. Life with such equipment remains quite a tough task...!
2 komentáře:
Dlouho, ach běda, jak dlouho to bylo, jsem se domníval, že jsem nejnedokonalejším tvorem na téhle planetě, v této galaxii - ba dokonce v celém širo šírém vesmíru. Avšak byl jsem úplne mimo! Člověk je dokonalý, ale musí potkat někoho, kdo mu otevře očička a ukáže mu, jak dokonalý vlastně je...
Cha, mám to nějak opačně...asi si připadám vedle některých lidí velmi nedokonale...a tím spíš vedlě těch, kteří mi sami přidjou dokonalí...
Okomentovat